|
|
Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946
Podzimková, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem zvolila Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946. Hlavním cílem je interpretovat dobový mediální diskurz odsunu Němců ze Šumperska a osídlení této oblasti českými obyvateli, a to prostřednictvím obsahové analýzy týdeníku Moravský sever v letech 1945 a 1946. Moravský sever byl pro tyto účely zvolen jako významné periodikum daného mikroregionu té doby s potenciálem odrážet i formovat postoje a nálady místních obyvatel. V první části práce je nastíněn vývoj mnohdy komplikovaných vztahů Čechů a Němců žijících na území českých zemí od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Následuje popis průběhu a formálních aspektů poválečného odsunu sudetských Němců a osídlení pohraničí českým obyvatelstvem. To vše nejdřív v celorepublikovém kontextu a poté se zaměřením na oblast šumperského okresu, který prošel vlivem odsunu Němců a následného osídlení významnou proměnou. Samotná obsahová analýza pak ukazuje, že mediální zobrazení Němců v tehdejším Moravském severu bylo převážně negativní. Odsunu Němců byla v rámci periodika věnována poměrně velká pozornost, diskuze o jeho oprávněnosti zde však neprobíhala, odsun byl vnímán jako samozřejmý a nezbytný. Výsledky analýzy také popisují dílčí témata, kterými se periodikum v této...
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Periodikum německé menšiny v Československu "Prager Volkszeitung" a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem dobového tisku z přelomu 60. a 70. let 20. století změnami v životě německé menšiny žijící na československém území, které v tomto období nastaly. Sleduje vliv obrodného procesu v rámci Pražského jara a následně projevy počínající normalizace na postavení německého obyvatelstva. Představuje zejména události roku 1968, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Zároveň mapuje sled událostí, které vedly k založení německé menšinové kulturní organizace Kulturní sdružení občanů ČSSR německé národnosti. Zachycen je rovněž vliv normalizačních změn na život německých občanů Československa. Práce se zabývá rovněž činností československých médií v období Pražského jara, přičemž se zaměřuje především na fungování jediného německy psaného periodika v tehdejším Československu Prager Volkszeitung. Součástí textu je rovněž kvalitativní analýza tohoto média, jakož i analýza Rudého práva. Analyzován byl způsob informování daných médií o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, za účelem jejich následné komparace. Aplikována přitom byla metoda zakotvené teorie. Cílem diplomové práce je srovnání způsobu informování periodika Prager Volkszeitung a oficiálního tiskového orgánu Komunistické strany Československa Rudé právo a následně...
|
|
|
Manifestace identity německé menšiny na hřbitovech v Medzevě
Juhászová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tématem diplomové práce je vývoj manifestace identity německé menšiny v jihoslovenském městě Medzev od druhé poloviny 20. století do současnosti. Výzkum probíhal prostřednictvím analýzy reprezentace identity německé menšiny na místních hřbitovech zahrnující také sledování faktorů (historické události, homogenizační politiky, osobní důvody či prostá nahodilost), které na ni měly vliv. Hřbitovy tak slouží jako zdroj informací, pramenná základna manifestace lokální německé identity. V letech 2016 a 2017 byl proveden terénní výzkum v samotném městě Medzev, jež je pro německou menšinu na Slovensku symbolicky významné početnou německou komunitou zahrnující tzv. Mantáky mluvící specifickým lokálním německým dialektem. Na místních hřbitovech bylo analyzováno především použití jazyka a podoba osobních jmen na náhrobcích, společně s rozmístěním náhrobků, jejich materiálem a formou. Kvalitativně založený výzkum manifestace identity na hřbitovech byl podpořen biografickými a polostrukturovanými rozhovory s příslušníky německé menšiny. Hlavním přínosem práce je rekonstrukce veřejných projevů identity této německé menšiny na hřbitovech v průběhu druhé poloviny 20. století až do současnosti. Na základě výsledků konfrontace většinou neměnných nápisů na náhrobcích s výpověďmi narátorů je ambicí práce poukázat na...
|
|
|
Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku
VENUŠOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií zaniklé obce Rychnůvek. Zaměřuje se zejména na události 20. století, které byly pro její budoucí vývoj zlomové. První část bakalářské práce se věnuje specifikaci původní polohy obce a dále její historii, která sahá do 13. století. V druhé části jsou na pozadí dobových událostí charakterizovány společenské změny v této německy mluvící osadě. Důraz je kladen na rok 1918, období sociálního nacionalismu, poválečný odsun německého obyvatelstva a definitivní zánik obce v roce 1959. V poslední části se bakalářská práce zabývá konkrétními životy osob, které v obci žily a ovlivňovaly její společenský život. Dále je zde analyzována činnost, díky které dochází mezi členy původní komunity k interakci.
|
|
|
Mezinárodní souvislosti postavení německé menšiny v meziválečném Československu (1918-1939)
Concepcionová, Simona ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Předmětem následující diplomové práce je německá menšina v Československu v období mezi dvěma světovými válkami. Čeští Němci v této době sehráli specifickou roli nestátního aktéra mezinárodních vztahů - stali se nástrojem k rozvrácení tehdejší první československé republiky. Tzv. sudetoněmecká otázka sloužila v diplomatické hře jako prostředek nátlaku, jehož prostřednictvím se testoval tehdejší stav mezinárodní mocenské konstelace ve střední Evropě. Má diplomová práce je případovou studií zabývající se situací, kdy nestátní aktér, v tomto případě národnostní menšina, může v určitých mezinárodních souvislostech a za určitých podmínek destabilizovat mezinárodní systém, zde versaillský. Češi a Němci společně obývali a obhospodařovali jedno území po celá staletí. Bohužel kombinace nerozhodných československých politiků, zákonů částečně znevýhodňující menšiny v ČSR, tvrdého dopadu hospodářské krize v Sudetech a geopolitických nároků sousedního Německa, vyústila v separatistické snahy sudetských Němců. Má diplomová práce objasňuje okolnosti, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku. Cílem práce je tedy objasnění okolností, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku, za přítomnosti nacistického Německa, které na tyto snahy působilo z pozadí, kontrolovalo je a podporovalo. Ve vývoji dějin sehrály svou úlohu také vítězné mocnosti, které svou politikou appeasementu svým způsobem přistoupily na německá pravidla hry a napomohly tak vypuknutí 2. světové války.
|
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Activities of the group of German minority in the Czech Republic, presented on the example off cultural centres in Reichenberg and Maffersdorf in the years 1989 - 1999
Petrnoušková, Jaroslava ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce s názvem: Činnost spolků německé menšiny v České republice, na příkladu Begegnungszentra Liberec a Kultuverband Vratislavice nad Nisou v letech 1989 - 1999 se zabývá postavením německé menšiny v Československu. Nejprve v průběhu let 1945 až 1989 a poté jejím postavením po roce 1989. Popisuje vznik spolků německé menšiny, jak v éře komunistického režimu, kdy byl založen pouze jeden svaz občanů německé národnosti - Kulturverband der Bürger deutcher Nationalität, tak po listopadovém uvolnění poměrů, kdy začaly vznikat nové organizace a spolky německé menšiny. Popisuje činnost udávaných spolků v letech 1989 až 1999 a jejich spolupráci s organizacemi jak v zahraničí, tak v České republice. Reflektuje ohlas činnosti daných spolků v menšinovém tisku a to v těchto periodikách: Sudetendeutsche Zeitung, Prager Zeitung a Prager Volkszeitung. Využívá jejich exemplářů dostupných v České republice. Při popisu činnosti obou spolků využívá především rozhovorů s vedoucími udávaných spolků, Hilde Beutel- Kulturverband Maffersdorf, Věry Strakové a Lothara Porscheho z Begegnungszentra Liberec. Jelikož toto téma není v literatuře dostatečně zpracováno. I interní dokumenty obou spolků se v průběhu udávaných let díky častému stěhování ztratily nebo byly zničeny.
|
|
| |
host ::
RSS.